top of page

Lesk a bída mateřských fór

Žádný Ottův slovník naučný, Larousse, či Oxfordský. Studnice poznatků z mnoha vědních oborů se dnes nachází zcela jinde - na emiminu a jiných mateřských diskuzních fórech. Těch, kam chodí skoro každá (matka), ale nahlas vykřikovat to nebude. Asi jako když slídíte na sociálních sítí po nové partnerce vašeho bývalého či si při návratu z vydařeného večírku dáváte do pořádku žaludek kebabem u pochybného stánku. Dělá to skoro každý z nás, ale nijak se tím chlubit nebudeme.


I já se do některých diskuzí často ponořím, spíš ve formě černého pasažéra. Svezu se zadarmo, naberu nějaké rady, o jejichž cennosti by se dala vést další diskuze, jednou za čas koupím lístek v podobě příspěvku do diskuze a když mám po pár minutách dost lynčování od mně naprosto neznámých divoženek, zařeknu se, že příště, pokud příště, už opět jedině načerno. Proč na tato místa chodím a proč mě zcela irituje, co se tam následně dozvím ?


Žiju v zemi, kde smyslem rodičovské angažovanosti je zajistit, aby se rodiče angažovali co nejméně. Knihkupectví přetékají pohádkami na dobrou noc do pěti minut, hračkářství zase strojky, které pohádky odvypráví za rodiče. Je to země, kde jakýkoliv výtvor, který má dcerka daruje prarodičům, je kvitován slovy, co pěkného dělali ve škole, protože představa rodičů, co s dětmi tvoří, je až utopická. Já takto své děti vychovávat nechci a byť nejsem bůhvíjaký rukodělný šampión, laťka je tu nastavena setsakramentsky nízko a já jsem díky českým mateřským fórům, kde vytvoř si sám je ne volbou, ale povinností, za naprostý úkaz. Další, čistě alibistický důvod, je snaha přesvědčit se o tom, že někde to je ještě horší. Trápí vás dítě, co se budí co dvě hodiny? Najděte diskuzi o nespavosti miminek a hned si přečtete příspěvek někoho, jehož dítě usíná na půl hodinu nejvýše. Z popela se člověk zvedá vždy snáze, když kolem sebe vidí povalující se mrtvoly.


Zaručenou a iritující jistotou jsou určité skupiny komentátorek a tazatelek. Rozdělila bych je takto:


MATKY MIMOTÉMATOVKY

Na váš dotaz vám nezodpoví, zato jej využijí jako oslí můstek k propagaci génia dítěte vlastního. Jejich odpověď začíná většinou slovy: “S tím nemám zkušenost, ale….”. Možná by neškodilo zavést filtr, který by automaticky mazal takto začínající odpovědi. Jak v televizní soutěži: “S tím nemám zkušenost.” Bum, eliminace.


MATKY CHLUBILKY

Na rozdíl od výše uvedených vám radu poskytnou. Je to rada hodná magisterského titulu z pedagogiky či psychologie (aniž by ve většině případů dotyčná daný obor skutečně vystudovala), navíc podpořená vlastní do nejmenšího detailu úspěšnou zkušeností. A despekt k ostatním, kteří nejsou schopni takového zázraku dosáhnout, z této odpovědi jen čiší.


MATKY ŠETŘILKY

Jakoby nemožnost koupit si určité věci automaticky vedla k tomu, že je začneme hanit a zpochybňovat. Takže pokud se vytasíte s dotazem na kvalitu kočárku, židličky, nosítka nějaké dražší značky, začne to “S tím nemám zkušenost”, po kterém by mělo přijít bum, ale přijde lepší gradace, buď doporučení nějaké české značky (budiž) a nebo pobídky, ať to muž či tchán vyrobí sám. “Stačí zajít do OBI a vyjde vás to na desetinu, Hani”.


MATKY NICJIMNEUNIKNE

Ony si za to ty tazatelky často mohou samy, ale stejně mě to nepřestane fascinovat. Matka se ptá na doporučení kytary. Aby přitáhla pozornost, k dotazu připojí fotku svého syna hrajícího na kytaru (na smysl této logiky se mě prosím neptejte, sama ji nechápu) a matky nicjimneunikne začnou v diskuzi rozebírat a) zda je posed dítěte ortopedicky v pořádku, b) zda by pokoj nepotřeboval přemalovat či c) zda dítě nebude mít problém se psaním, protože ty prsty na strunách má položené nějak divně.


Pokud jde o tazatelky, rozlišila bych tyto nejčastější tipy:


MATKY PODPANTOFLAČKY

Kterým manželovo blaho leží stejně na srdci jako výchova dítěte, jenže jak to skloubit? "Nechci dítěti pouštět televizi, ale manžel se vrátí z práce a potřebuje u televize vypustit páru. Mám mu to zakázat ? Mám zavřít pokoj na klíč ?" Kdo má potřebu řešit takový pseudoproblém s tlupou lovuchtivých samic ? Ale jinak musím říct, že je docela obdivuju. Jediné, na co mám náladu, když strávím celý den sama s dětmi, je, aby si manžel, co celý den zažíval luxus společnosti dospělých, vypouštěl páru. Tu potřebuji vypustit jedině tak já.


MATKY OVĚŘOVAČKY

Když se kupuje kočár za několik desítek tisíc, člověk se chce poinformovat o zkušenostech ostatních. Když se někdo ptá na doporučení na pastelky, konkrétní knihu či láhev na pití, říkám si, zda jsou vůbec tito lidé schopni učinit nějaké rozhodnutí bez konzultace jejich imaginárního virtuálního kamarádského stáda. Nehledě na to, že jsem se sama mockrát přesvědčila, že to, co funguje u sta dětí, u toho stoprvního, mého, fungovat nebude.


MATKY MIMOŇKY

Kladou dotazy, za které máte chuť si/jim trhat vlasy. Jedná se o dotazy, které byly a všem je jasné, že byly, položeny už tisíckrát. Jak na nočník, jak na spaní. Stačilo by jen trošku hledat. Jedná se často o dotazy spojené se zdravím. Dítě v horečkové agonii, co by to tak mohlo být, pár chytrých hlav se dá dohromady a společná kandidatura na doktora medicíny vám snad poskytne uspokojivou odpověď. Další mimo dotazy jsou obecně naprosto v rozporu s tím, o čem daná skupina diskutuje. Ve skupině Kontaktní rodičovství se ptát, jak zařídit, aby dítě nebylo tak kontaktní. Asi jako byste se na stránce vinaře zeptali, proč vlastně pít víno, že vám nechutná.


Naprostým evergreenem jsou očkování, odklad do první třídy a odmítání zkrácení mateřské dovolené. U těchto témat se diskuze často velmi brzy vypíná, protože počet příspěvku láme rekordy. A nezaujatý čtenář s údivem, pobavením až děsem sleduje ten mocný hlas lidu. Doktoři a učitelé jsou obecně mezi zapálenými matkami velmi neoblíbení. Narušují na internetu pečlivě vyhledaný a hodinami diskuzí do posledního detailu rozvinutý dokonalý výchovný plán a já si občas při čtení mnohých názorů říkám, že by Česko mělo být zemí samých nadčlověků. Taková je jejich výchově, alespoň na diskuzních mateřských fórech, věnovaná péče.

56 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page