Od té doby, co jsem se usadila v cizině, mě občas přepadne pocit nesmírné prázdnoty. Jakoby ze stavebnice vypadl nějaký důležitý dílek a ona bez něj není úplná. Děje se to často v momentech, nad jejichž významem pro mě jsem vůbec nepřemýšlela a až když z mého života zmizely, uvědomila jsem si, jak mi chybí, jak právě jejich absence narušuje statiku stavby „mé češství“. A tak zatímco skutečnost, že mě na Velikonoční pondělí nikdo nevyšlehá, mě nijak zvlášť srdce netrhá, to že se na mě na Prvního máje nazvdory rozkvetlé třešni v zahradě nikdo nevrhá, nesu docela těžce. Poslední dubnový den, kdy se upalují čarodějnice a dětská zábavná odpoledne postupně vystřídaly noční reje a následné vysokoškolské majálesy, byl tou pravou předzvěstí májových láskohrátek. Kdy jindy v roce je snadnější políbit dívku než v den, kdy je to prezentováno téměř jako dobrodiní ? Noci se začínají oteplovat, oblečení odkládat, zkrátka jak kdybychom se po filipojakubské noci probudili do období, kdy se všichni začínají fanfrnět.
Ve Francii se čarodějnice nepálí a na Prvního máje vyráží do ulic odboráři. Stalo se tak i letos v menším rozsahu (něco přes sto tisích manifestujících po celé zemi), loni byly prvomájové pochody poprvé od jejich znovuzavedení v roce 1968 kvůli sanitární krizi zakázany.
Ale zatímco s pouličními protesty se ztotožním jen těžko, francouzský První máj není jen o nich. Je hlavně o konvalinkách. Ty se na prvního května prodávají pro štěstí ve všech krámcích, ale i podél silnic či na zastávkách veřejné dopravy a malými svazečky se obdarovávají přátelé i blízcí. Celé rodiny vyrážejí na léty prověřená místa v lesících, aby si natrhaly kytičku vlastní. Tato tradice pochází údajně až z období renesance, kdy byl král Karel IX. obdarován kytičkou konvalinek při návštěvě départementu Drôme na jihovýchodě Francie. Ten, okouzlen takovou milou pozorností, se následně rozhodl každé jaro potěšit touto kytičkou všechny dámy na svém dvoře (to jsme těm českým třešním byli ještě docela blízko). Tuto pozornost postupně přejaly v průběhu staletí další osobnosti a podniky, hlavně krejčovské salóny. Konvalinka také postupně nahradila růži v knoflíkových dírkách manifestantů a stala se neoddělitelnou součástí oslav Prvního máje. Natolik, že loni bylo vládou nařízené zavření květinářství vnímáno téměř jako vlastizrada. Tiskový mluvčí vlády všechny zoufale uklidňoval, že konvalinky bude možné zakoupit ve všech obchodech, které jsou povoleny a na Prvního máje otevřeny (tedy pekárny a trafiky), jen černý pouliční prodej, každoročně jinak tolerovaný, bude striktně kontrolován a pokutován. Letos diskuze odpadly, květinářství byla přidána na seznam povolených obchodů a poslední víkend před ohlášeným rozvolnováním snad ani policisté příliš radikálně nebránili této hezké tradici. Jen u nás kvůli přetrvávající zimě najít již rozkvetlé konvalinky bylo docela těžké.
Svátek práce mimo jiné také paradoxně oznamuje nástup měsíce, ve kterém se pracuje snad nejméně. Kromě 8. května, kdy se slaví vítězství nad nacistickým Německem (v Lucembursku tento den státním svátkem není, zato se tu slaví 9. květen jako Den Evropy), se květnu dále nepracuje o dvou křesťanských pohyblivých svátcích, které se odpočítavají od Velikonoc – Nanebevstoupení Páně, čtyřicet dnů od Velikonoční neděle a Svatodušní pondělí neboli Letnice padesát dnů od Velikonoční neděle. Vzhledem k neustále zdůrazňované laicitě země mě tato dominance křesťanských svátků nepřestává fascinovat, ale asi platí, že každé volno dobré volno. Zvlášť v zemi, kde zaměstnanci možnost nastavovaného prodlouženého víkendu, tzv. mostu neboli pont, kdy svátek připadne na čtvrtek či úterý a dotyčný si v pátek či pondělí vezme volno, nepovažují za výsadu, ale spíše si ji nárokují jako automatické právo. Ještě to však nedotáhli k takové dokonalosti jako v Lucembursku, kde vám za každý státní svátek připadnuvší na víkend přibude den dovolené.
A tak s příjemnou vyhlídkou nadcházejících volných dnů čichám k omamné vůni konvalinek. Údajně milované a hojně používané Christianem Diorem. A mám pocit, že jsem na to prázdné místo ve stavebnici dosadila nový dílek. Možná tam nebyl od začátku, ale ve finále tam pasuje téměř stejně tak dobře.
Comments