Je jen málo slov, a ještě méně těch označující profesi, které jsou ve francouzském jazyce skloňována téměř na denním pořádku, a v tom českém skoro vůbec. Ona ta čeština při vší bohatosti totiž postrádá označení, které by bylo tak všeříkající, jako francouzské sage-femme, anglické midwife či německé Hebamme. České porodní báby či asistentky jsou už svým jménem tak nějak odsunuty na vedlejší kolej, ve Francii přitom představují stěžejní pilíř ženského lékařství. Ne nadarmo mě kdysi přijímala jedna, co na sobě měla mikinu s nápisem „Nejsem vševědoucí, ale jsem sage-femme. A to je skoro to samé.“
Femme ve slově se vztahuje k ošetřované ženě, obklopenou moudrostí (=sage), a tudíž i zlomek mužů vykonávající tuto profesi je nazýváno sages-femmes. A pokud chcete a nepotýkáte se s nějakými vážnými gynekologickými či obstetrickými problémy, je možné, že na skutečného gynekologa za celý život nenarazíte.
Zákon o Nemocnicích, pacientech, zdraví a území z roku 2009 totiž zcela radikálně rozšířil pravomoce tzv. sages-femmes libérales, tedy těch, co pracují ve vlastní ordinaci (jedná se o zhruba čtvrtinu všech sages-femmes ve Francii). Umožnil jim předepisovat či zavádět antikoncepci, provádět ultrazvuková vyšetření v rámci pravidelných kontrol i v případě nekomplikovaného těhotenství a vedle specializovaných fyzioterapetů jsou to právě sages-femmes, jež zajišťují rehabilitaci pánevního dna, které automaticky podstupují všechny ženy po porodu. Porody v nemocnicích řídí ze dvou třetin zcela samy, jsou oprávněné provádět nástřihy, následné šití, a doktor mající službu se volá jen v případě nenadálých komplikací.
Sages-femmes byly v podstatě průkopnice trendu, který se ve francouzském zdravotnictví prosazuje víc a víc a kterým se francouzská vláda snaží řešit palčivý problém nedostatu lékařů na mnoha místech hexagonu. Díky existenci a vůbec popularitě, které se liberální zdravotní sestry těší, dochází postupně k rozšiřování jejich pravomocí i v oblasti všeobecného lékařství, a to nejen na ně, ale i na lékárníky. A právě z důvodu výrazně větších pravomocí je profese sage-femme jedna z mála, která se v našem pohraničním regionu nepotýká s dramatickým odlivem pracovní síly do Lucemburska. Profesní pýcha zatím vítězí nad materialismem. Ale jak dlouho ještě? Pro povolání, k jehož výkonu je od letošního roku třeba šestileté pomaturitní studium s prvním ročníkem společným pro všechny studenty medicíny, a ve kterém jste za obětního beránka při jakémkoliv selhání, ať již lékařském či systémovém, „protože lékař byl zavolán pozdě“, je plat okolo 2000 EUR, tedy hluboko pod lucemburskou minimální mzdou, téměř výsměch.
Douška na závěr: O sages-femmes s humorem, avšak výstižně, vypráví komedie Sage-homme s vynikající Karin Viard v roli sage-femme:
Comments