top of page

Vánoční trhy, postrach Vánoc?

Když jsem vyrůstala, vánoční trhy na našem maloměstě byly teprve v plenkách. Okouzleně jsem sledovala, jak se před začátkem adventu objevilo na hlavním náměstí několik dřevěných budek, které nabízely svařené víno a bramborové placky pochybné kvality, ale prostředí krásně vyzdobeného centra vás tak nějak automaticky přinutilo sklopit krovky a slevit ze svých nároků. Tradičně a houfně se jezdilo do předvánoční Vídně, ještě ne jmenovitě na trhy, a teprve tam jsme ohromeně sledovali předvánoční turismus tepající naplno.


Když jsem přišla do Prahy, vánoční trhy již představovaly neodmyslitelnou vábničku na turisty. Poté, co jsem jednou jedinkrát zažila rozsvěcování stromu na Staroměstském náměstí, chvíli, kdy jsem měla pocit, že jsem součástí komparsu nějakého apokalyptického filmu, jsem se těmto spíše vyhýbala a raději se vypravovala na náměstí Míru. Tamní vánoční trhy byly jak z Ladových obrázků. Kádě s kapry, stánky se jmelím. Komorní množství návštěvníků a to vše dozdobené siluetou baziliky svaté Ludmily. Přišel, viděl, a cítil se vánočně.


Až ve Francii jsem poznala business vánočních trhů, kterému se kola roztočila tak, že jen jen odpadnout. Jak honba za senzací. Jeden víkend na německých, druhý na francouzských, třetí na lucemburských. Kde, co, jak. A tenhle znáte? A Alsasko letos dáte? Protože Alsasko je takový Karibik vánočních trhů. Místo kouzelných osvícených náměstí jste však všude bez výjimky vtaženi do pouťové zábavy, kde ani jeden metr čtvereční nepřijde nazmar. Stánky jsou na sebe tak namačkané, že jednolitý dav spíše připomíná divokou řeku, jíž je těžké vyrvat se ze spárů, pakliže spatříte něco lákavého. Sebevětší hloupost vzbuzuje davové áchání a automaticky táhne ruku k peněžence. Fotografie s Père Noëlem, budka na psaní dopisů Ježíškovi. Při pohledu na rozzářené oči rodičů nahánějících děti k papíru a tužce si kladu otázku, zda ve své vánoční přízemnosti nejsou ani tohle Francouzi schopni provést doma.


Zjevně ne. Oblíbenost vánočních trhů je taková, že k jejich organizaci postupně přistupují i malé vesnice. Často ve zcela nehostinných prostorách nějakých kulturních sálů, vždy pouze o adventních víkendech. Většinou je obejdete rychleji, než vám trvá zaparkovat, o kvalitě nabízeného zboží či jídla bych také polemizovala, ale množství aut odstavených podél silnice svědčí o tom, že Francouzi to vidí jinak. Další bizarností francouzských vánočních trhů jsou nejrůznější světelné instalace v podobě nasvícených barevných papírových figurek, v podstatě obřích lampionů. Dnes už se bez nich neobejde žádné větší městečko, Francouzi je milují, na Stezku světel v Métách (Le Sentier des Lanternes) jsou schopni stát i hodinové fronty. Tato kratochvíle je poměrně zarážející, jelikož od začátku války na Ukrajině nás vláda až buzeruje úspornými energetickými opatřeními, v menších obcích se po desáté hodině vypíná veřejné osvětlení, tělocvičny i bazény jsou vytápěny a vyhřívány na minimum, ale kýčovité osvětlené stezičky, ty si neupřeme. Pro mě nepochopitelná záliba, tak v kontrastu s jinak typickým a v mnoha směrech vyznávaným minimalismem, v sousední vsi dosáhla zcela absurdního vrcholu, kdy lidé přijíždí autem k nejvíce nazdobenému domu v širokém okolí. Ten se topí v záplavě světelných sobů, Père Noëlů a sněhuláků, píše se o něm v novinách a všem zvědavcům jsou o víkendech dveře otevřené dokořán. A oni opravdu vystupují z auta a malinkou zahradu si nadšeně procházejí. Vždy, když tudy za tmy projíždím, se mi vybaví kulturní sloupek v časopisu Reflex Never more. Za mě jasný adept.


Myslíte, že ze mě mluví zapšklý škarohlíd? Vězte, že nepřeháním. I to nejoptimističtější francouzské zpravodajství na stanici TF1 přineslo reportáž o tom, jak se vánoční trhy ve Štrasburku a Colmaru staly obětí vlastního úspěchu. Davy rozčarovaných návštěvníků uvízlých v trhové zácpě. Je jich o dvacet procent více než před pandemií. Ale zlaťáky tečou do městské kasy a tak ze strany radních lze jen těžko čekat jakákoliv omezení. Prý přestali inzerovat v zahraničí. To razantní ne musí přijít jedině od návštěvníků. Přestat vnímat vánoční trhy jako nějaké trofeje a pokud zájem lehce opadne, jejich kouzlo snad zase začne připomínat vánoční pohádku.



 

30 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page